Historie obce Trboušany

Obec Trboušany leží jižně od Brna na rozhraní mezi posledními výběžky Bobravské pahorkatiny na severu a začínajícím Dyjsko – svrateckým úvalem na jihu. Tato převážně polnohospodářská a bezlesá krajina se otvírá až k vápencovému masivu Pálavy, který z pohledu od naší obce má siluetu ležící ženy. Jedním z výběžků Bobravské pahorkatiny je také historicky velmi zajímavý masiv Krumlovského lesa chránící obec od západu. Nadmořská výška v katastru obce se pohybuje od 200 do 250 m. Půdní podloží zvláště v jižní a západní části katastru obce je tvořeno žulami a granodioritem s vysokou vrstvou spraší nebo sprašovými hlínami. Krajina skýtala již v dávných dobách velice dobré podmínky pro osídlení. Zalesněné stráně kolem potoka vytékajícího z Krumlovského lesa dávaly dostatečnou obživu i ochranu obyvatelům už od doby lovců mamutů. Archeologické nálezy na polích v okolí a při zemních pracích o tom vydávají důkazy dodnes.

Přesnou dobu vzniku obce neznáme. Vznikla snad již ve 13. století. První doložená písemná zmínka o vsi (staroslovansky Trbušany, německy Pausche, Pauscha, později i Bausche) je z roku 1522 v Půhonných knihách Brněnských. V roce 1537 se staly majetkem šlechtických držitelů kounického panství a s ním sdílely osud až do roku 1918. Mezi nejvýznamnějsí vlastníky patřil rod Dietrichsteinů, který dolnokounické panství získal při konfiskaci po porážce na Bílé hoře. Z historických pramenů je známo, že se v obci Trboušany nacházel svobodný dvůr (stojící v místě dnešních domů č. p. 10, 11 a 66). Kolem roku 1624 je jako jeho vlastník uváděn Matyáš Turčič Sedmihradský. Ve svém znaku měl dvouhlavého orla (jeho polovina byla převzata do znaku obce). Jeho 3 děti, které zemřely v rozmezí let 1624 – 1629, byly pohřbeny v kounickém kostele. Po jeho zničení povodní získává náhrobní desku psanou v češtině obec a umísťuje ji do trboušanské školy.

Z Krumlovského lesa dříve vytékal potok. Ten v řadě za sebou napájel 3 rybníčky. Místní obyvatelé byli převážně zemědělci a řemeslníci. Na počátku 17. století měla obec 22 domů. V roce 1900 je to již 77 domů a 404 obyvatel (z toho jen 2 Němci). Obec si vždy zachovávala český charakter. V říjnu 1882 byla slavnostně otevřena jednotřídní česká škola. Na její výstavbu daroval císař František Josef I. Obnos 150 zlatých. V letech 1880 – 1948 se obec proslavila pěstováním chřestu. Místní pěstitelé ho dodávali po celé Moravě, Čechách i do Vídně. V roce 1904 zde bylo založeno „Družstvo pro pěstování a vývoz chřestu v Trboušanech“. Fungovalo až do roku 1941. Budova výpravny chřestu, kterou družstvo vystavělo, je dnes v majetku obce. Veliký požár v roce 1927 dal podnět k založení Sbodu dobrovolných hasičů, kteří se zasloužili o stavbu Hasičského domu (dnes Kulturní dům). Na výstavbě se podíleli všicni občané obce. Život v obci významně ovlivnily obě světové války. Do První světové války narukovalo z naší obce více jak 100 mužů, z toho jich 13 padlo nebo zemřelo na válečná zranění.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se Trboušany ocitly na hraniční čáře Sudet. Hranice vedla přímo pod obcí. V dubnu 1945 obsadili obec ustupující Němci a ubytovali se v některých domech. Muži byli nuceni kopat na přístupových cestách 3 protitankové příkopy. Občané se schovávali do sklepů, kde strávili poslední měsíc války. Trboušany byly osvobozeny 8. 5. 1945, kdy do obce přijeli ruští Kozáci, před kterými se Němci dali na ústup. Poválečná léta jsou ve znamení budování socialismu. Bylo založeno JZD, postaven kravín a další družstevní stavby, byla rozšířena místní škola, zavedeno veřejné osvětlení, vyasfaltovány silnice a v akci "Z" postavena prodejna a školní bytovka. Pak nastává na základě politického rozhodnutí (ne z vlastní vůle občanů) postupná integrace k Dolním Kounicím. Nejprve byla v roce 1978 zrušena škola a v roce 1980 obec ztrácí samostatnost a stává se součástí Dolních Kounic.

Po roce 1989 žádají Trboušany o své znovuosamostatnění, ke kterému dochází dne 7. 12. 1990 na ustavující schůzi zastupitelstva obce. Od tohoto roku obec hospodaří samostatně. Jako vinařská obec spadáme do Znojemské vinařské podoblasti. Významnou část území obce tvoří lužní les „V olších“ (4,85 ha), který byl v roce 1980 vyhlášen chráněnou přírodní památkou. V současné době se snažíme o jeho záchranu a obnovu unikátního biotopu.

V roce 2001 byl obci udělen Parlamentem České republiky znak a prapor obce. Jejich symbolika vychází z historie obce a z převládajících zemědělských činností.

Popis znaku: zlato-modře polcený štít, vpravo půl černého orla s červenou zbrojí, majícího na hrudi červené srdce přeložené vztyčeným stříbrným mečem a na křídle stříbrnou růži, vlevo vedle sebe vztyčený stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí a uťatý zlatý výhonek chřestu, pod nimi zlatý vinný hrozen se dvěma listy.

Znak Trboušan

Popis praporu: list tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, žlutý a červený, v poměru 3:2:1. V žerďové části modrého pruhu bílý vztyčený vinařský nůž se žlutou rukojetí, ostřím k žerdi a žlutý uťatý výhonek chřestu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vlajka Trboušan

Významná data obce Trboušany

1522 První písemná zmínka

1775 Na návsi postavena dřevěná zvonice se zvonkem

1880 Počátky pěstování chřestu v Trboušanech

1882 Otevřena jednotřídní národní škola

1886 Škola získala darem náhrobní kámen Matyáše Turčiče Sedmihradského

1906 Dokončení silnice z Dolních Kounic až k silnici pod obcí

1907 Postavena výpravna chřestu

1922 Postaven pomník obětem 1. světové války

1931 Slavnostní otevření Hasičského (kulturního) domu

1951 Založení JZD v obci

1956 V KD otevřen hostinec a provedena nástavba kanceláří MNV

1965 Zahájen provoz v mateřské školce

1967 Dokončena přístavba a rekonstrukce školy

1971 Vybudováno výbojkové osvětlení obce

1974 Otevření nové prodejny postavené v akci Z

1978 Zrušení malotřídní školy

1980 Integrace obce k Dolním Kounicím

1990 Dvě povodně po dvou velkých bouřkách

1990 Referendum o osamostatnění obce

1997 Plynofikace obce

2001 Udělení obecního znaku a praporu a jejich svěcení

2003 Výstavba vodovodu

2007 Slavnostní otevření nového přísálí KD

2010 Vybudování farmy pro prarodičovský chov slepic

2015 Vybudování splašková kanalizace

2015 Opraveny všechny komunikace v obci (nový povrch)

2016 Vedení nízkého napětí elektrické energie přeloženo ze sloupů do země

2016 Vybudováno nové veřejné osvětlení

2017 Vysvěcení nového zvonu „Josef“

2019 Opraven a vysvěcen kříž U vodárny na náklady manželů Lady a Jiřího Chrátových

2020 Opraveny kříže v k.ú. Trboušany - Na hřbitově, U kaštanu, Ve Špidláku, Na Nivě  - financováno z dotačních titulů a z rozpočtu obce Trboušany

2020 Osazen nový kříž při cestě na Jezeřany (na místě původního kříže Kolesů) na náklady občanů z Trboušan 

Historie trboušanských křížů - dokument zpracovaný kronikářkou p. Věrou Chrástovou, 2021


Pamětihodnosti obce Trboušany

  • Socha sv. Jana Nepomuckého

socha sv. Jana        

  • Budova české školy z r. 1882 (dnes sídlo školy mateřské)., ve které se nachází zazděná kamenná deska z r. 1629 nesoucí vzpomínku na Matyáše Turčiče Sedmihradského, tehdejšího majitele dolnokounického panství, pod které Trboušany spadaly.
Mateřská škola
  • Zvonice z konce 19. století
zvonice

  • Kulturní dům z r. 1930

  • Pomník padlým vojínům I. sv. v. z r. 1922památník padlých